BALKÁN road trip 2019

Bosna, Černá Hora, Albánie

Tady jde o osm dní. Pitomejch zaprášenejch osm dní. Kdo má tedy ušmudlanejch zaprášenejch osm letních dní, může mu můj rozvrh sloužit jako návod na rychlovýlet po Balkáně.

Děsně nerad píšu cestopisy, když už cesta zkončila (obecně je nerad píšu). Dřívě jsem měl energii se s tím smolit za pochodu, jenže teď raději sedím večer u řeky a koukám do nebe. Budu tedy velice stručnej, stejně tak jako v předchozí sérii cestopisů.

Dříve než cesta po Balkáně začala, zvažoval jsem i jiné země. Jenže letos jsem chtěl vynechat letiště, tak jsme se ženou nasedli do naší Dáčky přetvořené na spaní a po sérii dvou koncertů vyrazili ještě v noci z Kaplice na jihu Čech. Jelikož byla noc a my byvakovali na rakouské benzínce, nepočítám toto ještě do cestopisu.

1

Od opuchlého čištní zubů někde na okraji Lince trvalo pár hodin projet Slovinsko, Chorvatsko a překročit hranice Bosny ve vesnici Hrvatská Kostajnica. Tuším, že ještě někdy před jsme se vykoupali někde v chorvastkém rybníce. Výměna eura za marky a první pívo, neb zde je to v limitu. Tady jsme se potkali s bráchou a kámošem Papuou, jež to mydlili na motorkách….víte proč jsem tak stručnej a proč tak nudně píšu? Neboť jsem línej a taky si nejsem jistej, zda to někdo vůbec bude číst….nerad dělám práci nadarmo. Tak to vedu spíše jako takový hrubý záznam:))…hovada.

Krásně jsme to šněrovali podel hraniční řeky Uny až do místa Bosanská Otoka, kde v absolutně modrých a průzračných peřejkách plavou ryby jako v akvárku. A tam převozník  na ostrov a stanování. Nuda, co? Tak si polibte mrkev:)

2

Helejte se. Fakt mě to neba psát, když to nečtete. Ale že jste to vy…Dalšího rána se vstávalo s vědomím, že se celý den pojede Bosnou směr Sarajevo. A taky že se jelo. Nádherná příroda. Řeky, vesnice….občas traktor, čevab, pljeskavica či umaštěný pívo. A ehjle Jajce – krásný městečko s hradem a hlavně úžasným koupáním a vodopádama. A pak dále ke krásné noční Jabljanici a spánek v kempu v Ostrožacu, kde jsem potkali Čechy s fakt dobrou slivovicí.

3

Ranní koupačka v nádhernym jezeru a pak brutálním vedrem do vyprahnutýho ale nádhernýho Sarajeva. Naposled jsem tam byl jako mylej kluk, ještě když to byla Jugoslávie. Jeli jsme tehdy zelenou sto dvácou a cestou občas na silnicích vařili. A hele? Ba vás to vůbec? Fakt to nepíšu zbytečně??

Nejhezčí bylo pak stoupání do úžasnejch kopců a hor za Sarajevem směrem k hranici Monte Negra. Na tokovym tripu držíte celej den v ruce volant, ale vůbec vám to při imrvere kochaní neva.

Přejezd v horské úžině hraničním přechodem a stoupání k jezeru. Pak ostrá levá a klikaticí vysoko na náhorní plošinu do vesnice Trsa úžasnýho Durmitoru. Krásná salaš a leháro v autě.

4

Ranní procházka do kopců Durmitoru a úžasná snídaně plná místních sejrů. A pak už se frčelo mezi skalama a horama — neuvěřitelně skvostnejma výhledama. Měl jsem s sebou skejta, tak jsem si velkou část projel. A pak sem tam kafe v horský salaši nebo zastávka na vyhlídce. Jezero u Zablijaku posloužilo jako skvělá koupačka, most přes hluboký údolí zase jako božská kochačka. Na noc jsme dojeli k Plavskému jezeru a sloužili hlavu v autě.

5

Ráno jsme si přošli dvě úžasný zastávky hned za městečkem Gusinje. Jedno jsou vyvěrající prameny na naprosto skvostnym místě, pak vodopád do chřtánu země a taky modrý říční oko. Taky jsme zde překročili hranice do Albánie. Cestou k plánovanýmu Skadarskýmu jezeru se silnice klikatí úžasnejma horama. Prodělal jsem zde taky ztrátu i nález telefonu. Musím říci, že příroda je tady fakt úžasná…a vedro taky.

6

Probuzení u Skadarskýho jezera a raní koupačka … tak bych vám popsal tohle ráno, vy křupky který to stejně nečtou a já to tady smlomím zbytečně. Dostanete po čuně. Nicméměně jsme ráno navštívil jednoho tattéra, co si udělal studio z bejvalýho vojenskýho krytu. Svéráznej tejpek je to. Jelikož se zase nechci rozepisovat, řeknu jen, že tohle místo je fakt rairtní. No a pak do města Skadarsk, což je de facto jedna velká tržnice nahoře se zříceninou. Ještě ten den jsme to došvihali ke Středozemnímu moři a podél pobřeží to zastvavujíce na koupání tlačili až do úžasnýho Kotoru. Ten leží v malebný kotorský zátoce, kde jsme si perfektně zanocovali.

7

Jelikož náš časový rozpočet nebyl vylný, už jsme to museli hnát směr domovina. Ráno trajektem na druhou stranu zátoky a pak celkem nudbou cestu zpět k Bosenským vodopádům Kravica. Pak populární Mostar, kde jsem naposled byl jako malej. Jenže teď už to není zaprášený město, ale načančaná turistická Mekka. Po Mostaru jsme se hecli a dojeli na noc zpět do Jajce, kde už jsem před několika dny byli.

8

Náš poslední den vedl přes zastávku v Banja Luka, kde vlastně nic moc není, ale tím je to město zajímavý. Na hranicích nás chytnul děsivej liják. Možná jsem ještě takovej nikdy neviděl. Byla to odnož katastrofy, která dole spustošila část pobřeží a zabila lidi. Stáli jsme na dálnici na blikačkách a modlili se ať to přestane. A pak frrrrrrr Chorvatskem a Slovinskem do Rakous, kde nás na noční zastávce seřval rakouskej magor v uniformě.

9

Den devátý už projíždíme domovinou a poznáváme staré dobré objížďky každých padesát km.

Takže bábofffky. Psaní jsem vzal šmahem bez jakýchkoliv korektur a snahy o sloh. Prostě když to nikdo nečte, není třeba se snažit vy kejchancové. Jeďte si tam a zkuste si to. A už neobtěžujte slušný lidi. Já se jdu věnovat užitečnějším věcem.

332